Co je to sebevědomí?
Zdroj: vygenerováno pomocí Microsoft AI
Tenhle článek, respektive jeho téma, mám v hlavě už dlouho. Přemýšlela jsem, co to vlastně je to sebevědomí. V literatuře najdete spoustu odpovědí a návodů, jak si ho zvyšovat – od třech dřepů denně až po meditace. Kromě toho jsem pátrala i mezi svými blízkými a kolegy. Ptala jsem se jich: „Hele, o čem je podle tebe sebevědomí?“. Jejich odpovědi, knížky a články a moje vlastní i profesní zkušenosti mi pak byly inspirací pro napsání tohoto textu. Zdravé sebevědomí je totiž základním předpokladem spokojenosti a prožívání radosti.
Poznáváme se
Klíč k němu obsahuje už samotné slovo – vědomí sebe. Vnitřní jistota vyplývá z toho, že se znám a přijímám. Sebepoznání probíhá prostřednictvím zkušeností a zážitků, ať už těch pozitivních nebo těch negativních, které nám o našich reakcích, způsobu myšlení a prožívání hodně řeknou. V tomto případě opět platí, že čím více se dokážu pozorovat a nehodnotit, tím víc pro sebepoznání a svoje sebevědomí udělám. Další možnosti nabízí psychologické testy, poradenství, terapie, koučování a celá řada rozvojových programů. To, že znám svoje silné a slabé stránky, a ještě lépe potenciál, je první krok.
Přijímám se
Druhý krok je, že své silné a slabé stránky přijímám a nestydím se za to, jaká/ý jsem. Neznamená to nesnažit se o další rozvoj, ale věnovat se mu s radostí ze samotného procesu, a ne s přesvědčením, že teprve až se mi to povede, tak budu dost dobrá/ý (podobně jako „Budu šťastná, až zhubnu.“ „Budu spokojený, až začnu víc vydělávat.“ atd.). Zajímavý zážitek v tomto ohledu je postavit se doma před zrcadlo, nahlas a do očí si říct: „Moc mi nejde…, jsem podprůměrný v… Úplně normálně zvládám…, Běžně jsem v pohodě v… Jsem opravdu dobrá/ý v… Vynikám v…“ Znát se také znamená, že se věnuji tomu, co mi jde, v čem jsem nadprůměrný a ne se snažit za každou cenu zlomit to, co mi nejde. Sebevědomí jde pak ruku v ruce s tímto přístupem. V neposlední řadě je součástí přijetí sebe smíření se s vlastním tělem a vzhledem. Součástí sebepoznání je i zjistit, co mi případně brání považovat se za hodnotného.
Cesta a cíl
Hodně lidí, kterých jsem se ptala, mi odpovídalo, že sebevědomí získávají, když se jim něco povede, když svoji činnost zdárně zakončí v cíli. „A co ten proces, ten Ti sebevědomí nedodává?“, ptala jsem se. „Ne, ten mi ho naopak bere, protože jsou chvíle, kdy přestávám věřit, že se to skutečně povede.“ Já jsem toho názoru, že právě samotná cesta a vůle v ní pokračovat jsou klíčem k sebevědomí. Už jenom proto, že se věnuji něčemu, pro co jsem se rozhodla. To, že se po celou dobu učím a rozvíjím, přispívá k vnitřní jistotě – jen tak se nevzdám, umím překonávat problémy a jít si za svým.
Vědomá přítomnost
Vědomí sebe má i další rozměr – kontrolovat svoje reakce. Jestliže si sebe uvědomuji, jsem v sobě přítomná a sama se sebou v kontaktu, pak se lépe rozhoduji o svém jednání a prožívání. Nelomcují mnou emoce a vášně sem a tam. Stejně tak není mým hlavním hybatelem vnější okolí, na které pouze reaguji, ale moje vlastní rozhodování, s nímž jsem rozumově i pocitově v souladu. Skutečně sebevědomý člověk si myslí, říká a dělá to samé, protože ho neovládají obavy, co na to okolí. Najde v sobě odvahu žít a jednat tak, jak to sám chce a považuje za nejlepší. Pochyby a vnitřní nejistota mohou být součástí, jde jen o to je překonat a nenechat se jimi pohltit.
Palivo
Palivo pro svoji vnitřní nádrž samozřejmě můžu čerpat i z okolí a je to naprosto v pořádku, protože to, co se děje vně nás, je odrazem našeho vnitřního prožívání. Spokojenost a vděk za to, jakým způsobem můj život probíhá, že mám třeba dobré přátele anebo mě baví moje práce anebo jsem zdravá/ý apod., můžu vnímat jako pochvalu sám sebe za to, že uvnitř mě je také ok.
Dostatečný pocit vlastní hodnoty
Sebevědomí se také často vykládá jako dostatečný pocit vlastní hodnoty. Znamená to, že si uvědomuji, že moje hodnota je stejná, jako každé jiné lidské bytosti na téhle planetě (i mimo ni, zdravím všechny kosmonauty :-) ). A to z toho prostého faktu, že jsem člověk z masa, kostí a duše (pokud věříte na duši). Nijak to nesouvisí s mým přínosem pro společnost, s mojí krásou, úspěchem, mocí ani nabytým bohatstvím. Sebevědomí totiž neplyne z porovnávání se s ostatními, to ho naopak dost podkopává, ale z pochopení že jsme všichni ze své lidské podstaty stejní.
Pro většinu lidí je práce se sebevědomím jeden z úkolů, se kterým se na své životní cestě vyrovnávají. Sama na něm stále pracuji. Hodně mi pomáhá, když si připomenu, že nemusím a nechci být perfektní a nechci to ani po lidech ve svém okolí. Mám ráda své blízké i s jejich nedokonalostmi jako kamarádku, co chodí věčně pozdě, kamaráda, co je pedant na úklid, známého, který vždy rozpočítá každou útratu do poslední koruny, sestřenici, co jí zkazí náladu i jediný mráček na obloze. Stejně tak jako vím, že i oni berou mě.
A co byste od svých přátel a rodiny potřebovali slyšet vy, abyste uvěřili, že jste dost dobří takoví, jací jste? Co nejmenšího by Vám zvedlo sebevědomí? Protože problém většinou nebývá ve velké, ale v malé sebedůvěře, ta se tou velkou často jen maskuje.
Mgr. Zuzana Krajča
Pomáhám lidem jako jste vy s párovou a individuální psychoterapií přes 17 let. Věřím, že problémy a trápení se dají řešit a nemusíme v nich setrvávat. Psychoterapie je cestou, jak na nich pracovat.
Zvládneme to společně. Stačí se jen ozvat.